Zdánlivě bylo už v našem cyklu řečeno o různých vazbách Ukrajiny na fenomén Pražského jara 1968 a na jeho ozbrojené potlačení téměř vše podstatné. Zbývá už jen několik pokračování. Boj o svobody, získané v první polovině roku 1968, totiž pokračoval přinejmenším do dubna 1969, kdy se moci nad KSČ chopil Gustáv Husák.

Malá výstavní prostora v budově ukrajinského velvyslanectví v Praze hostila novou fotografickou výstavku. Tematika, kterou představila letošní srpnová výstava, se nezměnila – také David Těšínský se vypravil na přední linii současné ukrajinsko-ruské fronty. Pokusil se po svém zachytit zlomky několika výrazných lidských, konkrétně vojáckých typů a osudů.

Žurnál ukrinform.ua nedávno zveřejnil dopis nezákonně odsouzeného ukrajinského novináře Romana Suščenka z vězeňské kolonie v ruském Kirovo-Čepecku. Na stránkách My a Ukrajina teď přinášíme překlad dopisu.

Tento den očekávali s napětím nejen pravoslavní nebo věřící jiných konfesí. Prožívali ho asi všichni, kdo mají vztah k Ukrajině, bojí se o ni, ale zároveň doufají v její šťastnější a radostnější budoucnost. A sobota, zvolená pro sjednocovací sněm ukrajinských pravoslavných, potvrdila naděje aktivních účastníků i sympatizujících diváků.

Někdy v 8. nebo 7. století př. n. l. se ve stepích severního Černomoří objevuje další indoíránské etnikum, které původně sídlilo ve střední Asii, zhruba v oblasti Kazachstánu. Jde o Skyty, o nichž nám zanechali četné zprávy řečtí autoři. Zároveň však tito Indoíránci expandovali i směrem do Íránu, kde je písemné památky zaznamenávají pod jménem Saka. Na východě se dostali až k hranicím Číny.