Hlavními církevními svátky jsou pro křesťany odedávna Velikonoce, upomínající na události několika dní od Kristova vjezdu do Jeruzaléma až po jeho zmrtvýchvstání. Pravoslavní a řeckokatoličtí Ukrajinci, kteří žijí a pracují v Česku, slavili letos velikonoce o týden později, než katolíci a protestanti. Přečtěte si o tom pěknou reportáž.

Průchod neokázalého domu v Hybernské ulici směřuje do velkého dvora a kousek za ním najdete dvorek menší. Zde se nachází v přízemí na jedné straně kavárna a občerstvovna, na druhé ale dva přízemní výstavní prostory. V jednom z nich bylo možno v březnu a dubnu zhlédnout soubor výtvarných ohlasů současné krymské problematiky.

Do funkce prezidenta Ukrajiny bude v druhé polovině jara uveden jedenačtyřicetiletý Volodymyr Zelenskyj. Stane se šestou osobou, která v průběhu necelých osmadvaceti let nastoupí tento úřad. Tato skutečnost nás přiměla k malému bilančnímu zamyšlení, které se týká různých drobností – i ty však mohou být zajímavé nebo dokonce důležité.

Volební místnosti jsou uzavřeny, brzy budeme znát jméno prezidenta. Získali jsme zamyšlení českého historika, který není ukrajinistou, ale o Ukrajinu se výrazně zajímá. Jeho názory asi vyvolají reakce různého, ba možná zcela protikladného typu.

V době, kdy Ukrajinci začali usilovat o plnou míru své národní a státní svébytnosti, bylo potřeba rozšířit povědomí o Ukrajině v bližším i vzdálenějším světě. Platilo to stejně uprostřed Evropy, jako na jiných kontinentech. Mnohde, např. v severní Americe, mohly tuto snahu podpořit ukrajinské vystěhovalecké komunity.