Minule jsme nahlédli do části memoárů někdejšího prvního tajemníka zakarpatských komunistů Jurije Ilnyckého (1924–2016). Dnes převyprávím část jeho vzpomínek na události z letních měsíců roku 1968. Znovu se tak vrátíme do doby příprav sovětské intervence proti Československu i jejích bezprostředních důsledků.

Taňa Maljarčuk se právě dočkala prvního knižního překladu do češtiny. Autorka pocházející z Ivano-Frankovska působila v Kyjevě a na počátku tohoto desetiletí přesídlila do Vídně. Díky tomu vydala některé své práce i v německých překladech. Její „lidsko-zvířecí“ knížku převedla do češtiny skupina deseti překladatelek a jeden překladatel k tomu.

V našem cyklu, věnovaném ukrajinským aspektům roku 1968, zatím nefiguroval jeden ze zajímavých svědků tehdejších událostí. Nebyl z Kyjeva – celý život působil v regionu bezprostředně sousedícím s Československem. V českém prostředí se o někdejším zakarpatském stranickém předákovi Juriji Ilnyckém celkem nic neví.

Přišel jsem, uviděl jsem a napsal jsem. Slavný, mírně upravený Caesarův výrok otevírá už šestou knížku, která představuje vítězné práce celoukrajinské soutěže tvůrců umělecké reportáže. Ta je nazvána po jednom z protagonistů tohoto žánru v ukrajinské žurnalistice. Podtitul je každý rok jiný – tentokrát byla zvolena deviza „generace svobodných“.

V této nové rubrice chceme čas od času informovat o drobnějších novinových a časopiseckých příspěvcích, které se objevují v českém tisku. Máme na mysli přednostně jejich papírovou podobu. Podle okolnosti se zaměříme vždy buď na jeden konkrétní časopis, nebo spojíme informace o nových příspěvcích v různých periodikách.