V dobách tzv. normalizace bylo jen stěží možno v pražských kinech shlédnout filmy z produkce sovětské Ukrajiny. Určité možnosti nabízela jenom tehdejší výběrová či klubová kina, zejména v době konání dosti obskurního „třináctého měsíce roku“. Jednalo se o Měsíc československo-sovětského přátelství, připadající na listopad…

V roce 2014 oslovovaly ukrajinské události obyvatele České republiky, resp. jejich část, více a bezprostředněji než dnes. Málokdo si dnes vybaví, že na jaře roku 2014 bylo možno v Praze postupně navštívit tři výstavy tehdy zcela svěžích snímků, které zachycovaly a pro budoucnost zvěčnily dění na Majdanu.

Sobota 10. srpna byla dnem velkých ruských zážitků: v Moskvě demonstrovalo na 50 000 lidí s hesly typu "Putine, jsi zloděj", ale také "Volby si nedáme ukrást" apod. Byla to největší demonstrace za poslední léta. A co více: Demonstrovalo se od Pitěru po Rostov na Donu či po Brjansk na okraji lesnatého a bažinatého Polesí, u běloruských a ukrajinských hranic. Všude samozřejmě se zásahy brutální policie a "národní gardy".

Žádná z dosavadních letních etud se bezprostředně netýkala Ukrajiny. Stopy a ohlasy ukrajinského světa přivážel do chatky nad Sázavou autorčin manžel s nezvyklým jménem Orest. Někdy s sebou na chvíli přivezl i hosta, třeba historika Ivana Lysjaka-Rudnyckého, když se tento muž poprvé po r. 1945 znovu mohl podívat do Čech.

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny je známo mimo jiné vydáváním překladových knih ze současné ukrajinské literatury. Nejvýrazněji se takto projevilo v roce 2015 u příležitosti Měsíce autorského čtení, tehdy ukrajinského. Dnes recenzovaný sborník obsahuje aspoň jeden text přeložený z ukrajinštiny. Jeho autorkou je lvovská básnířka Halyna Kruk.